Modlitba odvážného přijetí...

Člověk stále prochází situacemi, které musí nějak řešit, které musí také nějak plánovat, a jak často se pak situace mění, a jak často je v tom Boží vedení, které je v ten daný okamžik těžko postřehnutelné. Když jste napojeni na Ducha Božího, jako byl Ježíš ve spojení s Otcem, vše se pak lépe přijímá. Nejlépe to vystihuje staré přísloví: člověk míní, Pán Bůh mění. Přijmout to, že takhle jinak je to pro mě lepší chce odvahu. Odvahu mu to svěřit do rukou, Třeba i v Modlitbě:

Boží cesty jsou nevyzpytatelné,

 když jednou člověk míní,

to Bůh náš často změní.

Zprvu není všecko zřejmé.

Krásné touhy, přání, plány

když Bůh mění, zdají se tak kruté,

i přijmout v Duchu, v mysli dobré

Jeho vůli mezi námi.

Stvořen k tvorbě, ke tvoření v Lásce

- není lehké přijmout úkol svůj...

S Ním však v Lásce vždy se rozhoduj!

Kdo s odvahou přijme Jeho srdce?

Mlhu v lásce rozpouští táž Láska

s kterou chceme věčně veků žít,

rád bych viděl vůli Tvou jak být

tvořivý i v tom, co není jen sázka.

Když chceš Lásku ignoruj i sázku,

že v životě Tvém jiná barva svítí.

Běž na louku,kde Boží kvete kvítí

co Jeho Duchem proměníš ty v Lásku.

Kde jsou plány, tvoření a přání

bez odvahy, když jdeš cestou svou?

Vem ji Odvahu! A jdi s lucernou,

jež svítí světlem odhodlání.

S odvahou, že není to jen odhodlání

odevzej Mu plán a starost svou. 

On tě k Pravdě vede rukou svou

I v samotě a v odevzdání.

Přijmout změnu to chce sílu Lásky,

 i když míníš, že On mění,

a že vůbec bez Něho nic není - 

to v síle Ducha nepřidá ti vrásky.